David Černý houpe i Pardubice
Od pražské Lilith po pardubickou Loďku. Pět současných projektů, které propojují architekturu, umění, technologii a odvahu měnit veřejný prostor.
Automatické mlýny · 2024
Architektura nemusí být tichá. Může překvapovat, rozdělovat, vstupovat do pohybu a přimět člověka, aby se na známé město podíval úplně jinak.
Tento výběr není žebříčkem nejdražších ani největších staveb. Zaměřuje se na realizace, které se v posledních letech výrazně zapsaly do podoby Prahy a Pardubic.
Spojuje je silný architektonický rukopis, promyšlená práce s veřejným prostorem a schopnost vyvolat emoci. Hlavní linkou článku je tvorba Davida Černého – umělce, jehož pražské instalace dávno překročily hranici běžné sochařské dekorace a který se se svým dílem Houpe dostal až do Pardubic.
Když socha podpírá celý dům
Fragment není pouze nájemní bydlení. Architektura studia QARTA a monumentální postavy Davida Černého zde vytvářejí jeden celek.
Socha tu není doplňkem. Je součástí identity domu.
Fragment stojí v Karlíně naproti historické Invalidovně. Architekti David Wittassek a Jiří Řezák ze studia QARTA rozdělili rozsáhlou hmotu domu do posunutých bloků, které připomínají jednotlivé pixely nebo fragmenty většího obrazu.
Nejsilnější výraz však budově dodávají monumentální postavy Davida Černého. Nejviditelnější z nich je čtyřiadvacet metrů vysoká Lilith. Kovová postava se opírá o budovu a mění běžný rezidenční projekt v objekt na hranici architektury a veřejného umění.
Fragment vznikl jako prémiové nájemní bydlení se 140 zařízenými byty. Investor a developer Trigema zde nesvěřil umělci pouze volnou plochu před domem. Sochy byly součástí konceptu od počátku a ovlivnily způsob, jakým dnes celou budovu vnímáme.
- Dokončení
- 2023
- Architekti
- David Wittassek a Jiří Řezák, QARTA Architektura
- Výtvarný autor
- David Černý
- Investor a developer
- Trigema
- Generální dodavatel
- Trigema Projekt Fragment
- Účel
- 140 plně vybavených nájemních bytů
Umělec, který nechce, aby město zůstalo v klidu
David Černý není architekt. Je sochař, jehož díla však často zásadně ovlivňují výslednou podobu budov i celých městských míst. Používá ironii, pohyb, technologii, nadsázku a měřítko, které nelze přehlédnout.
Do širšího povědomí vstoupil už v roce 1991, kdy přetřel sovětský tank na pražském Smíchově narůžovo. Následovalo krátké zadržení, veřejná debata a okamžik, který předznamenal velkou část jeho další tvorby: Černý používá veřejný prostor jako místo střetu, otázky a reakce.
Miminka lezoucí po Žižkovské televizní věži, Viselec zavěšený vysoko nad ulicí, pohyblivé postavy Proudy, otáčející se hlava Franze Kafky nebo objekt Trifot. Jednotlivá díla se liší, ale většinou mají společné jedno: kolemjdoucího nenechají pouze projít.
Někdo se zasměje, někdo se urazí. Lhostejnost je u Černého nejméně pravděpodobná.
Praha jako galerie bez vstupních dveří
Šest projektů, na kterých je vidět Černého práce s ironií, lidskou postavou, pohybem a veřejnou reakcí.
Zlatá brána, která neskrývá svůj věk
Masaryčka se nesnaží napodobovat okolní historickou architekturu. Do centra vstupuje sebevědomě a s rukopisem studia Zaha Hadid Architects.
Fasáda se mění podle úhlu pohledu, denní doby i počasí.
Dynamické vertikální lamely se směrem k Masarykovu nádraží rozevírají a vytvářejí dojem vějíře nebo křídel. Zlatavý kov reaguje na světlo, rozbíjí měřítko budovy a z každého směru nabízí trochu jiný obraz.
Autorem architektonického návrhu je studio Zaha Hadid Architects. Českou projekční část zajišťoval tým Jakub Cigler Architekti. Investorem byla Penta Real Estate, která stavbou zahájila širší proměnu zanedbaného okolí Masarykova nádraží.
Masaryčka nabízí kanceláře, obchody, gastronomie, střešní terasy a nové pěší propojení. Význam stavby proto nespočívá pouze v její fasádě. Důležité je i to, že se dříve uzavřené území začalo vracet do každodenního života města.
- Dokončení
- 2023
- Architekt
- Zaha Hadid Architects
- Český projektant
- Jakub Cigler Architekti
- Investor
- Penta Real Estate
- Realizace
- Construction Management, desítky specializovaných zhotovitelů
- Účel
- Kanceláře, obchody, gastronomie a veřejný prostor
CHYBIK+KRISTOF: architektura celých městských míst
Ondřej Chybík a Michal Krištof založili společné studio v roce 2010. Jejich práce sahá od dočasných veřejných prostorů přes rodinné domy a vinařství až po velké obytné čtvrti.
Pro tento výběr je nejdůležitější jejich pražský projekt Nuselského pivovaru. Nejde o jeden solitérní dům, ale o proměnu dlouho uzavřeného industriálního území v novou část města.
Nová čtvrť místo uzavřeného brownfieldu.
Současná rezidenční část projektu od CHYBIK+KRISTOF doplňuje zachované historické objekty pivovaru. Na obnově památkově hodnotného jádra a přestavbě na lofty pracovalo studio CMC Architects.
Výsledkem není jen soubor více než čtyř set bytů. Mezi domy vznikly nové ulice, průchody, veřejná prostranství, obchodní prostory a pěší lávka. Dříve nepřístupný areál tak získal možnost fungovat jako běžná část Nuslí.
Projekt ukazuje jiný typ významné architektury než Fragment nebo Masaryčka. Nesází na jeden ikonický pohled. Jeho síla spočívá v měřítku ulic, návaznosti starých a nových domů a v tom, zda se v místě dokáže přirozeně odehrávat každodenní život.
- Dokončení hlavních etap
- 2024–2025
- Současná rezidenční část
- CHYBIK+KRISTOF
- Historické objekty a lofty
- CMC Architects
- Investor a developer
- Penta Real Estate
- Realizace
- Etapová výstavba; historické lofty realizoval Metrostav
- Účel
- Bydlení, obchody, služby a nové veřejné prostory
Pardubice bez architektonických komplexů
Novostavba GAMPA a Sféra ukazuje, že odvážná veřejná architektura nemusí vznikat pouze v Praze.
Architekti Jan Bárta, Marek Fischer a Jan Šépka spojili dvě rozdílné instituce do jedné výrazné kompozice. Cihlová spodní část patří Galerii města Pardubic. Její střecha je veřejně přístupná a funguje také jako amfiteátr přibližně pro 250 návštěvníků.
Nad galerií se zdánlivě vznáší tmavý kovový objem vzdělávacího centra Sféra. Dvě schodišťová jádra nesou horní stavbu tak, aby mezi ní a galerií zůstal průhled do okolního areálu. Rozdílné materiály ještě posilují dojem, že horní část nad cihlovým podstavcem levituje.
Sféra nabízí technické dílny, laboratoře a učebny pro děti a studenty. Uprostřed se nachází projekční koule umožňující zobrazovat planetu nebo různé přírodní jevy. Stavba tak propojuje kulturu, vzdělávání a veřejný prostor bez toho, aby některou z funkcí skrývala.
- Dokončení
- 2023
- Architekti
- Jan Bárta, Marek Fischer a Jan Šépka
- Investor
- Statutární město Pardubice
- Zhotovitel
- Metrostav a Chládek a Tintěra, Pardubice
- Spodní část
- Galerie města Pardubic – GAMPA
- Horní část
- Vzdělávací centrum Sféra
David Černý nakonec doplul až do Pardubic
Interaktivní Loďka Houpe uzavírá cestu článku od pražských instalací k novému veřejnému prostoru Automatických mlýnů.
Divák není pouze pozorovatelem. Dílo uvádí do pohybu.
Sedm metrů vysoká Loďka stojí před Automatickými mlýny od roku 2024. Na první pohled připomíná papírovou skládačku, její povrch je však tvořen koláží novinových článků a celá konstrukce ukrývá mechanismus, který ji dokáže rozpohybovat.
Návštěvník si na interaktivním panelu zvolí částku od 50 do 5 000 korun a zaplatí kartou. Loďka se následně začne houpat. Čím vyšší příspěvek, tím výraznější je pohyb i zvukový doprovod.
Veškerý výtěžek podporuje pardubickou školu Svítání, která pracuje s dětmi, mladými lidmi a dospělými se speciálními vzdělávacími potřebami. Dílo tak není jen objektem před budovou. Je současně interaktivní sbírkou, do níž se může každý přímo zapojit.
Iniciátorem, investorem a výrobcem konstrukce byla pardubická společnost JHV. Autorem konceptu je David Černý a zvukovou stránku vytvořil Milan Guštar. Název si pohrává s českým pohybem „houpe“ i anglickým slovem „hope“ – naděje.
- Instalace
- 2024
- Autor
- David Černý
- Investor a výroba
- Pardubická společnost JHV
- Zvuková stránka
- Milan Guštar
- Výška instalace
- 7 metrů
- Podporovaná organizace
- Škola Svítání, Pardubice
David Černý tak do Pardubic nepřinesl pouze další výrazný objekt. Přinesl dílo, které se hýbe, pomáhá a vyvolává reakci.
